Vladimír Babka, Richard Žahour, Robert Buzek. To jsou jedni z mnoha borců, kteří po roce dva tisíce předváděli své nohejbalové mistrovství v české nejvyšší nohejbalové soutěži v dresu Strakonic a také byli pravidelnými účastníky mistrovstvích české republiky, kde často sbírali cenné kovy. Po odchodu do nohejbalového důchodu těchto ikon nedokázal dlouhá léta nikdo navázat na jejich úspěchy. To je již minulostí!
O to se postaral strakonický odchovanec Tomáš Votava. V sobotu 12.září hostil areál Městské haly Modřice Mistrovství České republiky v nohejbale starších žáků jednotlivců, kterého se zúčastnilo dvacetdevět startujících hráčů z osmi oddílů, kteří tak ustanovili historický rekord.
Nohejbalový oddíl TJ ČZ Strakonice vyslal na tento šampionát dva své odchovance – Tomáše Votavu a Rostislava Hrubého. Ti zde zanechali výraznou stopu, ale o tom až později. Hráči byli rozděleni do osmi skupin. Z nich vítězové postupovali přímo do osmifinále a hráči ze druhých a třetích míst šli pak do předkola play-off. Tomáš Votava vyhrál všechny tři zápasy ve skupině a mohl tak čekat na svého soupeře v osmifinále. Rosťa Hrubý ve tříčlenné skupině oběma svým soupeřům podlehl, ale nastavený systém turnaje mu dovolil složit reparát v předkole. Zde narazil na modřického Koloucha, který byl před turnajem pasován na jednoho z favoritů na medailové umístění. Ten, ale ve své skupině zaváhal, proto musel bojovat o play-off v předkole. Tam jeho pouť skončila, protože strakonický Hrubý sice v prvním setu dostal lekci z nohejbalu, ale příkladnou bojovností a několika povedenými údery celý zápas otočil a poslal modřického borce předčasně domů. Radost strakonického singlisty, ale netravala dlouho. V následném osmifinále představoval jeho spoupeř neřešitelný problém, proto šampionát pro něho skončil.
To Tomáš Votava procházel „pavoukem“ jako nůž máslem. Soupeře trápil prudkým servisem nártem, který kombinoval se servisem smečovaným. Po zvládnutém osmifinále a čtvrtfinále na něho v semifinále čekal mega favorit šampionátu Lukáš Tolar, který hájí barvy Baníku Stříbro, ale ve svých patnácti letech se stal platným členem kádru extraligového družstva mužů Liapor Karlovy Vary. Strakonický hráč bojoval o každý balon, ale přeci jen byl Tolar nad jeho síly a ve dvou setech si se strakonickým odchovancem bez problémů poradil.
Tomáš Votava se musel rychle oklepat z prohry, protože ho čekal zápas o bronzovou medaili. Zde narazil na modřického hráče Tomáše Sluku. Ten kladl odpor vždy jen do poloviny setu. Před velmi početnou kulisou diváků i již vyřazených hráčů zkolil strakonický Tomáš Votava domácího hráče ve dvou setech 10:5 a 10:6. Radost ze získané bronzové medaile mohla propuknout.
Předseda oddílu Petra Votava: „Tohoto mistrovství jsme se původně nechtěli vůbec zůčastnit, protože hru jednotlivců téměř netrénujeme. Kluci mě, ale přesvědčili, že se chtějí poprat s těmi nejlepšími. Chodili sami individuálně trénovat a také absolvovali několik tréninků zaměřených speciálně na hru jednotlivců. Samozřejmě máme obrovskou radost z medalile, kterou Tomáš Votava vybojoval. Je to obrovský úspěch pro něho samého i náš oddíl. Zvlášť, když vypálil rybník některým favoritům turnaje. Stejně tak Rosťa Hrubý nám udělal velkou radost, protože osmé až šestnácté umístění je pro něho také velmi pěkné. To, že k překvapení všech vyřadil modřického favorita v předkole, jen úspěch podtrhuje. Největší radost jako předseda oddílu mám z toho, že fungujeme jako celek a tyto úspěchy jsou zároveň zadostiučiněním pro trenéry, kteří se naší mládeži věnují po práci na úkor svých rodin. Zejména musím vyzdvihnout Rudu Tomana, Karla Vlase, Zbyňka Žiláka, kteří se spolu se mnou mládeži v našem oddíle věnují.“