Mužstvo strakonických házenkářů mělo spoléhat na jeho góly a přehled ve hře. A stoupající výkonnost. Jenže se celou první polovinu sezony muselo obejít bez něj. Adam Nejdl nastoupil na podzim jen ve dvou prvoligových zápasech – doma proti Vsetínu, kterému dal dva góly při vítězství 33:24, a venku se Zlínem, kde přispěl jednou trefou k remíze 26:26. Více jich neodehrál kvůli vleklému zranění ramena. Na začátku ledna už se zapojil s týmem do přípravy, ovšem zcela fit stále není. Dokonce by mohl chybět i v odvetných zápasech na jaře. Co ke svému současnému stavu říká sám hráč a jak z tribuny prožíval úspěšnou jízdu svých spoluhráčů soutěží?
Jak zatím vypadá váš návrat do přípravy po prodělaném zranění?
Už jsem se zapojil do tréninků, při kterých jsem bohužel pořád omezen. Nemůžu střílet, sotva přehodím hřiště. Rameno je pořád nestabilní, nevěřím mu. Jinak trénuji naplno. Kondici jedu maximálně.
Konkrétně jaké zranění vás na podzim trápilo a kdy a jak jste si ho vůbec přivodil?
Při zápase ve Zlíně jsem začátkem druhého poločasu spadl po střele na bok, přímo na rameno a s bolestí odešel na střídačku. Od té doby jsem na několik týdnů nezvedl ruku nad rameno, protože se ukázalo, že mám poškozené skloubení mezi klíční kostí a lopatkou, které funkčně spadá do ramenního kloubu.
Co se týká fyzické kondice – jak jste na tom po delší pauze? Trénoval jste v rámci možností i během léčení?
Z pohledu kondice jsem na tom dobře. Je otázka, jak to bude vypadat při hře, ta se úplně během nasimulovat nedá. Jinak cítím ztrátu síly v pravé ruce, ale to je přirozené, vzhledem k délce vynucené neaktivity.
Trenér Michal Zbíral naznačil, že to s vaším návratem nevypadá příliš růžově. A že je dokonce možné, že pro jaro nebudete do hry připravený. Je to reálné, jak to vidíte teď?
Když jsem slyšel úvodní diagnózu, tak jsem si říkal, že to za tři týdny bude dobré. Po třech týdnech jsem se spokojil s deseti týdny. Po dvanácti týdnech to pořád není stoprocentní. Snažím se být trpělivý, protože přece jen je lepší přijít o „pár“ zápasů, než se potýkat s problémem s ramenem dalších spoustu let.
Jaká omezení při hře pociťujete? Co můžete dělat aktuálně, aby vše bylo v pořádku a mohl jste hrát bez omezení?
Trápí mě hlavně bolest při házení a trochu strach z kontaktu pravou rukou. Co je potřeba? Dobře nastavený rehabilitačně-silový trénink a trpělivost.
Na podzim jste odehrál pouze dvě utkání. Jak jste prožíval první polovinu sezony, v níž Strakonice neprohrály a jsou s jednobodovým náskokem v čele tabulky?
Popravdě jsem ji tolik neprožíval, jak jsem nebyl vtažený do tréninků a života v družstvu. Rozhodl jsem se využít volného času k jiným aktivitám, a to hlavně vzdělání ve fyzioterapii, kterou jsem začal studovat, a dalších na to napojených tématech.
Díky čemu podle vás mužstvo dominuje? Co je jeho hlavní devizou?
Hrajeme jako jeden, všichni chtějí vyhrát. Gólově se prosazuje větší množství kluků, což se nesmírně špatně brání. V obraně jsme silní, velcí a fungujeme velmi dobře. Hlavně bych vypíchl stabilitu výkonu jak ve venkovních, tak domácích utkáních, i když se prohrává.
Jak těžké z vašeho pohledu bude jaro? Největší konkurenty – Zlín a Litovel – máte doma…
Myslím, že jaro bude probíhat obdobně jako podzim. Kvalita bude stále na naší straně, a proto bude záležet jenom na nás, jestli ji přetavíme ve všechna potřebná vítězství. Pokud tedy nebudeme omezeni nějakými dalšími zraněními nebo covidem…
Domníváte se, že na tým bude větší tlak, aby dobře rozehraný ročník dotáhl k vytouženému postupu? Nebo si s tím poradí bez problémů?
Samozřejmě hlavně ke konci sezony se tlak bude zvyšovat. Ale nemyslím si, že to bude problém. Alespoň bude větší motivace k tréninkům!
Za prvoligové áčko už nastupuje více také vás mladší bratr Marek. Jak jste sledoval jeho výkony, jak na vás zapůsobil?
Moc se mi líbí! Samozřejmě je vidět, že by občas mohl být odvážnější a drzejší, ale podává velmi stabilní zodpovědný výkon. Já mu vždycky nesmírně přeju, aby se dařilo.
A co říkáte na dosavadní výkony vašeho staršího bratra Tomáše v dresu mistrovského Talentu Plzeň?
V Tomášovi bouchly saze a projevila se všechna píle, kterou házené dává. Kondiční tréninky, strava, spánek, nastavení hlavy. Všechno si sedlo dohromady a občas mi jen nezbývá než se podivovat nad tím, co předvádí. Říkám si: „Jak? Cože? Kde se to v něm bere?“ Jeho góly vypadají až moc snadno.
Autor: Miloš Vrátný/www.hazenastrakonice.cz