Strakoničtí házenkáři se zapojili do obnovy lesů. Vysázeli přes deset tisíc nových stromků

O práci v lesích není nouze, zvlášť při současné kůrovcové kalamitě. Dobrovolníci jsou proto vítáni. V dubnu a v květnu mezi nimi byli z velké části i hráči strakonické házené, kteří se zapojili formou vysazování nových stromků, sběru klestu nebo stavbou oplocenek. Nešlo o jednorázovou akci, chodili pravidelně v určené a domluvené dny. „Udělali opravdu kus práce,“ pochvaloval si revírník Roman Nejdl, který má na starosti strakonické městské lesy a současně působí jako trenér mládeže házenkářského klubu.

 

Jakým způsobem se hráči strakonické házené zapojili do obnovy lesů zasažených kůrovcovou kalamitou?
Využili volna, které přinesla situace ohledně koronaviru, díky němuž byli doma. A projevili zájem o brigádu v lesích. Využil jsem jarního období a využil fyzicky zdatných kluků k sázení stromků. Nebyla to jednorázová akce, ale více dní během dubna a května. Kluci se zapojili podle toho, jak se jim to hodilo, někteří měli občas studijní povinnosti. Chodilo od pěti do deseti brigádníků současně. Většinou to byli stejní kluci, kteří se domluvili mezi sebou nebo jsem jim dal vědět já přes sociální sítě. Někteří pak stavěli oplocenky, zejména sazenice listnatých dřevin a jedle je třeba chránit proti okusu zvěří. Postavili přes dva kilometry nových oplocenek.

Šlo o celodenní akce?
Ráno jsme začínali kolem osmé hodiny a končili kolem druhé, třetí odpoledne. Občas jsme si práci zpestřili opékáním buřtů.

Kolik stromků se dá za tuto dobu vysázet?
Když sázela parta kolem šesti sedmi lidí, pohybovalo se to číslo kolem 1000 až 1500 stromků. Musím ale podotknout, že měli předvrtané díry. Zalesňování je dost náročná a zodpovědná práce, a chtěl jsem, aby sazenice byly vysazeny dobře, hlavně dostatečně hluboko. Každoroční suché počasí – což letos zatím neplatí – není pro růst nově založených porostů příznivé, v době sucha se vždy projeví, co člověk při výsadbě zanedbal. Samozřejmě si každý vyzkoušel, jak „snadné“ je vykopat jamku sekeromotykou a kolik by asi tímto způsobem vysázeli stromků.

Máte spočítáno, kolik celkem stromků jste zasázeli v rámci házenkářské brigády?
Vysázeli jsme kolem 14 tisíc sazenic. To jsou dva hektary nového lesa, pro představu plocha dvou českobudějovických náměstí Přemysla Otakara II. Nešlo však o jednu konkrétní plochu, zalesňovali jsme více ploch jak v městských lesích, tak lesích ve vlastnictví státu i soukromých. Právě díky tomu, že jsem měl brigádníky k dispozici, jsem mohl v současné situaci podat pomocnou ruku i soukromým vlastníkům, aby mohli rychleji zalesnit plochy vytěžené v důsledku kůrovcové kalamity.

Pomáhali i jiní dobrovolníci, mají lidé obecně zájem?
Je pravda, že se mi během koronavirové situace ozvalo pár lidí, kteří mě znají a měli volno. Projevili přání, jestli nemám nějakou práci. Šlo především o úklid klestí po těžbě. Po dva víkendy jsem rovněž spolupracoval i s partou lidí z Řepice, kteří měli velkou chuť vyrazit do lesa. S nimi jsme vysadili pět tisíc nových stromků a patří jim za to velký dík.

Pokračujete dál ve všech zmíněných pracích?
Zalesňování jsme ukončili v polovině května, i když počasí nám velmi přeje. Ale přece jen už se věnujeme jiné činnosti. Házenkáři se ale zapojují dál, věnují se úklidu klestu po těžbě, shazují větve na hromady.

Jak velkou pomocí tyto brigády pro vás lesníky jsou?
Je to určitě vítaná pomoc, v tomto období je práce v lese opravdu hodně a stálí zaměstnanci ji nemohou všechnu včas stihnout. Brigádníci opravdu udělali kus práce, za což jsem rád.

Je tato dobrovolná práce zadarmo, nebo si lze něco přivydělat?
Určitě každému za práci zaplatím, aby si přivydělal nějakou korunu. Pracovat do lesa jen proto, že tam je hezky, to asi půjde dnes málokdo.

Co plánujete do dalších měsíců?
S klukama z házené nespolupracuju pouze letos, ale každý rok v době letních prázdnin udělají kus práce. Přes léto shánějí brigády, snažím se jim v tom pomoci a najít nějakou práci v lese. Dá se říci, že sbírání klestu je nejčastější činnost. Zkoušeli jsme i ožínat trávu kolem stromků, ale to je už práce nebezpečnější a náročnější, nejčastěji se věnují čistotě lesa.

 

Autor: Miloš Vrátný/www.jcted.cz