S končícím rokem se sluší malé ohlédnutí, co se povedlo a co méně. Pozitivní věci v HBC Strakonice 1921 výrazně převládají, jak zmínil při bilancování i předseda oddílu Miroslav Vávra. Sportovně je klub dlouhodobě úspěšný, přetrvávajícím problémem je však nedostačující zázemí.
Jaký byl z vašeho pohledu pro strakonickou házenou rok 2019?
Z pohledu celého klubu byl velice úspěšný. Dokázali jsme stabilizovat A-tým mužů, kde se nám podařilo vyřešit pozici trenéra, Michal Zbíral se zapracoval velmi dobře. Stejně tak se povedlo zapracovat nově příchozí hráče do mužstva a na výsledcích je to vidět. Z pohledu vedení funguje oddíl také velmi dobře, velké poděkování za to patří Evě Krausové a Filipu Moravcovi, kteří se starají o finance, včetně Josefa Nejdla. A Martinu Harantovi, jenž má na starosti organizační věci. Kde nás trochu tlačí bota, to jsou trenéři. Nedaří se nám sehnat nové trenéry k začínajícím malým házenkářům (handbálkům) a zdvojit u jednotlivých kategorií trenérské posty. V tomto ohledu máme největší problém u starších žáků, kde bychom potřebovali sehnat ještě jednoho trenéra, což se nám dlouhodobě nedaří.
Výsledkově také jistě budete hodnotit rok 2019 jako vydařený, že?
Rozhodně. Povedlo se nám získat tituly mistryň republiky ve starších a mladších žákyních, muži jsou průběžně v čele tabulky první ligy, mladší dorostenci a mladší dorostenky jsou na druhých místech ve druhé lize. A béčko mužů je ve druhé lize třetí. Všechny ligové celky jsou tedy v polovině sezony na špici. Do odvet půjdou všechny zmíněné týmy s dobrým bodovým základem, takže budeme hrát o čela tabulek. Musím rovněž zaklepat, že se nám také vyhýbala větší zranění.
Proč jsou takové problémy u starších žáků, jak jste zmínil? Co je příčinou?
Je to dáno tím, že tento tým je poskládaný z hráčů vícero ročníků, není to jeden silný ročník, který by družstvo táhl. To je vždy problém, parta je rozdílná. Navíc dochází k časté výměně na pozici trenéra, nyní tam máme již třetího. Po minulé sezoně skončil s trénováním Michal Fencl, u týmu zůstal sám Jiří Hála. Budeme se snažit i tuto kategorii stabilizovat a posunout výše.
Jaké jsou ambice, cíle a očekávání klubu pro rok 2020?
Když to vezmu od nejmenších, naším přáním je, aby se chytili malí handbálci a sportování u nás děti bavilo. V kategorii minižactva je důležité, aby týmy absolvovaly krajský přebor a odehrály turnaje a získávaly tak co nejvíce herních zkušeností a vylepšovaly své dovednosti. V mladších žácích máme hodně kluků, kteří jsou navíc šikovní, také u nich jde hlavně o zapracování a co největší herní praxi. U mladších žákyň je trošku problém, těch je méně, ale ambice jsou stejné – odehrát co nejvíce zápasů a bavit se hrou. Starší žáky jsem už zmínil. Starší žákyně se kvalifikovaly do Žákovské ligy, po prvním turnaji to ale není žádná sláva, mají pouhé jedno vítězství. Budeme se snažit, aby výsledky byly lepší. V obou dorosteneckých soutěžích chceme hrát o čelo, u mladších dorostenek je cíl postup do první ligy. U mladších dorostenců asi bude problém, v příští sezoně budeme zřejmě přihlašovat starší dorost, takže mladší dorost možná ani mít nebudeme. Ještě to budeme řešit.
U áčka mužů je cíl jasný, udržet prvenství a vrátit se do extraligy. Je to reálné, jak to vidíte v polovině sezony?
Základem je soutěž vyhrát a pak se přes baráž pokusíme vrátit do extraligy. K tomu samozřejmě budeme potřebovat velkou podporu města a sponzorů. Doufám, že to dokážeme skloubit dohromady, že to zvládneme sportovně i finančně. Opět se musím opakovat a zdůraznit, že naše stávající zázemí není odpovídající. Zvlášť, pokud chceme být dlouhodobým účastníkem nejvyšší české soutěže. Současné zázemí je pod úrovní všech extraligových i prvoligových klubů. Jestli se s tím něco neudělá, naše práce přijde vniveč. Za uplynulých deset let se nám podařilo sportovně vyrůst po všech stránkách, klub jsme posunuli i finančně, je stabilizovaný, a vybudovali jsme si přízeň široké veřejnosti. Udržet se na této úrovni a posunout se zase o něco výše však dokážeme jen s odpovídajícím zázemím. Věřím, že tak dlouho, jako jsme čekali na vlastní halu, tentokrát čekat nebudeme. Ovšem bez pomoci a trvalé podpory od města se neobejdeme.
Co byste řekl na úplný závěr?
Všem chci do roku 2020 popřát hodně štěstí a zdraví, hlavně zdraví, protože s ním půjde všechno lépe a lehčeji. Poděkování za celoroční přízeň a podporu patří našim fanouškům, kteří nám při domácích zápasech vytvářejí obrovskou podporu a i díky tomu jsme úspěšní. Poděkování za práci patří také všem trenérům a i ostatním, kteří se dalšími způsoby zapojují do práce pro klub. I v novém roce nás čeká dřina, dřina a dřina, ale při tom, jak náš klub funguje jako jedna velká rodina, nemusíme mít z ničeho obavy.